Než zde náš předseda Maroš zveřejní všechny podrobnosti, týkající se nadcházejícího srazu, pokusím se vám přiblížit atmosféru srazu předchozího, který probíhal ve dnech 11-12.7.1992. Jelikož je to už nějaký ten pátek, je v následujících řádcích jen pozůstatek mých vzpomínek z této akce.

Sraz se konal v krásném areálu pod zámkem v Náměšti na Hané. Vyrazili jsme tam společně se svou, tenkrát ještě přítelkyní, nyní už manželkou a našimi dvěma přáteli. K cestování nám posloužila stará dobrá Škoda 120 L, kterou mi půjčili rodiče.

Počasí ten den nebylo zrovna příznivé, kolem čtyř hodin odpoledne se strhnul pěkný liják. Netrval ale dlouho a zakrátko vyšlo i sluníčko. Mezitím se do areálu sjížděli fanklubáci a fanoušci  Kreysonu, kterých se ve finále sešlo dohromady asi 2000. Koncert začal ve 21 hodin a jako vždy neměl chybu. Láďa dokonce vyzval, nás fanoušky, aby si s ním šel někdo zazpívat. Dobrovolník se našel rychle, samozřejmě to byl člen fanklubu. Spustili spolu „Skalp“ a musím přiznat, že se náš kolega nenechal zahanbit. Koncert trval asi 2 hodiny a Kreyson zahrál i tři přídavky. 

Poté jsme se přesunuli do areálu koupaliště, kde jsme postavili stany a jelikož začalo opět pršet, ulehli jsme ke spánku. Trochu mi bylo líto lidí, kteří sebou nic neměli a spali pod různými přístřešky, v sušárně, vedle stánku s občerstvením atd. Někteří odešli rovnou na nádraží hned v noci, někteří až ráno, kdy to stále vypadalo, že se počasí neumoudří. Opak byl ale pravdou ! Kolem desáté přišli muzikanti i Láďa osobně. Ihned začal hon na podpisy. Hlavně dívčí polovina se vrhla na Láďu a kamkoliv se hnul, doprovázelo ho hejno takových dvaceti obdivovatelek. Po nabažení se všech přítomných po podpisech na různé části těla, či do památníků, a společných fotografií, začala na tribuně asi dvouhodinová beseda s fanoušky.  Láďa, Karel, Dan i Jarda ochotně odpovídali na všechny dotazy, ať už vážně, či s humorem jim vlastním.Poté se začalo schylovat k utkání roku. Jeden z fandů tam měl i „kopačák“.  Začal jsem si s ním přihrávat a rozcvičovat se tak, jako jsem to dělával vždy před zápasem. Tenkrát jsem totiž ještě hrával závodně fotbal. Netušil jsem, že mě nějakou dobu sleduje Karel Adam. Viděl jsem jen, jak šel za Láďou a pak se vydal směrem ke mně. A nabídl mi místo v týmu Kreysonu. Plat několik miliónů korun ročně, klubovou vilu na pobřeží i služební Audi, jsem bez váhání přijal . Potom Karel zakřičel do hloučku lidí, že potřebují brankáře. Zájemce se našel ihned. Družstvo fanoušků se mezitím zformovalo samo. Jelikož nikdo z fandů neměl žádný dres a ani samotní členové Kreysonu neměli stejná trička, dohodli jsme se, že fanoušci budou hrát „nahoře bez“. Jelikož skoro nikdo z nich nebyl opálený, byla to dobrá volba. Jejich bílá těla byla dobře rozpoznatelná pouhým periferním viděním, což je jedním z  předpokladů pro hru, zvanou fotbal. Domluvili jsme se, že budeme hrát na jedné půlce hřiště a to na šířku. Pak vše začalo. Pasoval jsem se do role stoppera a jelikož v té době jsem měl ještě oba kolenní klouby v pořádku, tak se mi „zametat“ celkem dařilo. O útok se staral Láďa s Hafem a Karlem. Hra byla místy dramatická, ale k žádným nesportovním zákrokům nedocházelo. Když už někdo z muzikantů ležel na zemi, nebylo to cizím zaviněním, ale vlastním vysílením . Pokud mě paměť neklame, Láďa tenkrát nasázel soupeřům pět gólů. Beze sporu patřil k nejlepším na hřišti, co se týče kliček i střelby. Horší už to bylo s pohybem. Když šla přihrávka trochu dál od něj, tak už se mu nechtělo za tím kulatým nesmyslem běžet ! Ale výsledek 8:4 pro Kreyson hovořil za vše.

Asi ve tři odpoledne celá akce skončila. Plni dojmů jsme se začali rozjíždět ke svým domovům. Nevím, kdo všechno měl tenkrát organizaci na starosti, ale určitě se velkou měrou na tom všem podílel bývalý šéf fanklubu Jaro Topercer, kterému bych chtěl tímto dodatečně poděkovat. 

Nyní nám už nezbývá nic jiného, než se těšit na, v pořadí, druhý a doufám, že ne poslední, sraz fanoušků s Kreysonem. O report se postará určitě Hany a určitě na něj nebudeme čekat patnáct let, jako v tomto případě  ...

aivos

Fotogalerii k článku naleznete zde.

Ještě bych rád popřál za nás všechny, co se zde na tomto webu pohybujeme, Láďovi vše nejlepší k dnešním narozeninám. Hlavně, aby se nový rozjezd Kreysonu opravdu povedl.

Comments (3)