| REPORT - Noc plná hvězd - 29-30.6.2007 - Třinec |
| Úterý, 03 červenec 2007 | |
|
Je sice už pár dní po Třinci, ale festival ve mně pořád žije a tak jsem se dal do psaní tohoto reportu. Musím říct, že kdybych měl popsat všechno, tak by to byl asi román. Takže stručně, jak je mým zvykem
Je pátek ráno a já se těším jako malej do Třince, i když mě čeká okolo 500 km cesty vlakem a pak autem. Do Třince jedu prvně a tak jsem hodně zvědavej. Moje cesta vedla do Přerova, kde jsme měli sraz s Markétkou z Doro revival a dalšíma dvěma kytaristy z její kapely. Do Třince přijíždíme trochu se zpožděním, jelikož silnice připomínají spíš parkurovou dráhu. Samá uzavírka a výkop. Každopádně jsme na místě. Právě hrála kapela Harlej svůj set. Bohužel jsem kluky neviděl, jelikož jsme se pomalu začali scházet s dalšíma lidičkama z fanklubu. Postupně jsme se sešli ve složení Briana, Mirinda, Peter, Rocklinka, Rockline, Love vole. Mezitím odehrál svůj set AB Band, který jsem viděl prvně s mladým bubeníkem Lukášem Pavlíkem, který nahradil Dana Haftsteina a musím říct, že to mládí je znát. Mělo to tah. Rošky bohužel taky nemohl, takže další omlazení bylo na postu kytary, kdy zaskočil Jirka Urban mladší. Po Alešovi nastoupila Anna K, která se musela – a ne jediná, vyhýbat na podiu letícím kelímkům s pivem. Muzika Anny K se mi líbí, jen škoda, že živě nehraje taky něco ze své první desky Já nezapomínám. AnnuK pak vystřídala Doga. Ta překvapila bezva úvodem, kdy Izziho přinesli na podium na nosítkách a zinscenovali jeho operaci. Jestli se nepletu, tak podbarvení udělala hudba ze seriálu Nemocnice na kraji města. Pak Izzi vstal a zařval „kurva ste tady?“ a spustila se palba hitů, který jsem si rád vychutnal. Doga určitě nezklamala a dostala lidi do varu. Koneckonců byla vlastně doma. Zazněla převážná část skladeb z nového alba. Hned po Doze, měla nastoupit Doro, ale cesty jak už jsem psal zrovna průjezdný nebyly, takže dorazila s kapelou o pár minut později. Než se nazvučilo, natahaly na podium nástroje, a podobně, tak Doro začala hrát se skluzem přes půl hodiny. Každopádně čekání se vyplatilo. Doro se do toho opřela a byl to sešup. Zvuk byl úžasnej, jen škoda, že její vystoupení díky skluzu netrvalo plných šedesát minut jak jí bylo přiděleno původně, ale něco okolo čtyřiceti. Karla Černá jí předala za všechny fans kytici růží a popřála jí k výročí 25 letům účinkování na hudební scéně všechno nej a ať se jí daří tak dobře i v budoucnu. Doro byla nadšená a fans jí dali svojí podporu najevo velkýma ovacema. Páteční den dohráli postupně kapely Waltari, Cocotte minute, Krucipusk. To už jsme ale podlehli únavě a šli do stanového městečka. SOBOTAA bylo tu ráno, sobota. Potkal jsem dvě děvčata z nichž jedna je taky z fanklubu. Nick mi bohužel vypadl. Hlásili se ke mně, když na mě viděly tričko z Tour Nejde vrátit čas. Jejich nadšení nebralo konce. Těšily se na vystoupní Kreysonu. Prý se potkáme v první řadě. Tomu nešlo nevěřit, ten zápal s jakým mi to řekla byl evidentní. V pátek počasí v celku příznivý, ani horko ani zima, bylo krásně pod mrakem, ale v sobotu ráno už začalo připalovat. Nemohl jsem dospat a těšil se na vystoupení Kreysonu. Většina z fanklubu odešla do města do obchodu, ale mě zajímaly hned dvě první kapely sobotního programu. Tou první byl slovenskej Editor. Tahle partička hrála tak drsně, že se na plac začali postupně scházet první zvědavci, lezoucí ze stanů ač bylo relativně brzo na vstávání po probdělý noci. Projev zpěváka mi trochu připomínal Škvor, stejně jako jejich muzika. Zahlédl jsem vedle podia Petra Hrdličku, který Editor pečlivě sledoval a poslouchal. Byla to jedna z těch mě neznámých kapel, která mě zaujala. Tou druhou, byla kapela Nevím, na kterou jsem byl zvědavej hned ze dvou důvodů. Za prvé jsem je ještě neviděl a ač jsem slyšel ukázky, zajímalo mě, jak znějí na živo, a za druhé nejstaršímu členovi je 17 let a nejmladšímu 13 let. Vystoupili v Třinci už jednou, minulej rok, kde jako jediná kapela dokázali zaplnit B - scénu do posledního místečka. Letos dostali místo na scéně A a řeknu jedno. První skladba ukázala, že opravdu umí. Zazněl Ozzy Osbourne, Nirvana, a pak i vlastní věci. To už bylo ale místo před podiem plný a bylo vidět, že kluci zaujali. Bubeník Matěj vystřihl ohromně solo na bicí, kytarista Michal zahrál s kytarou za krkem taky ohromně a Tonda hrál na basu ve třinácti tak, jak by se s ní přímo narodil. Mimochodem to solo na bicí bylo znovu vyvolávano davem. Mrkněte na http://nevim.kvalitne.cz/ Neodolal jsem a koupil si jejich cd. Je tam několik hitovek, včetně předělávek a parádně zaranžovaný a zahraný Vltavy od Smetany. Myslím, že kluci mají před sebou velkou budoucnost. Další byla na řadě partička Jaksi taksi, kterou jsem neviděl, jelikož jsem byl na scéně B omrknout kapelu Tonic. Cestou na scénu A jsem potkal Luboše Suchánka z Komunálního odpadu. Dali jsme pár slov a jelikož se chystalo jejich vystoupení, první lajna byla moje. Kluky poslouchám rád a opět mě nezklamali. I když pár lidí bylo zklamaných, že nezahráli pro ně asi největší pecku Hrobník. Po odehrátí jejich setu jsme se sešli u štamprle a já říkám Lubošovi, bylo to dobrý, ale krátký. Říkám mu, máte moc dlouhý písničky, tak je pro festivaly musíte trochu upravit, ať jich zvládnete víc. Luboš se upřímně zasmál, ale to už se na scéně chystal Vlasta Horváth. Zajímalo mě, jak bude přijat, jelikož názory lidí jsou různý. Při zvukovce na něj někdo z hlediště hodil tři kelímky s vodou a Vlasta odešel. Vypadalo to na konec, jelikož to odnesla trochu i kytara, ale vrátil se a svůj set odehrál. A věk na podiu šel opět dolů. Začalo se připravovat vystoupení Ewy Farné. Mě osobně je sympatická a to už tím, že dělá „bigbítovou“ muziku, nebo popovou chcete-li.. Když zazněly první tóny a Ewa stála za velkým odposlechem, trochu mi přišlo, že byla malinko nervózní. Trochu nesměle vtrhla na podium, ale pak už šla nervozita stranou a Ewa předvedla bezva vystoupení. Zazněly i tuším dvě skladby z nového připravovaného alba a hlediště bylo zase zaplněné. A zaplněné zůstalo i po Ewě Farné, protože se na scénu chystala kapela Škwor. Asi to bude vypadat že se opakuju, ale bylo to další z vystoupení, na který jsem se těšil. Muzika týhle kapely mě bere pro svůj hutnej zvuk. A nebyl jsem sám. Zaplněný hlediště ukázalo, že Škwor lidi táhne a na festech má už svoje místo. U týhle kapely jsou zajímavostí jejich stojany na mikrofony, dělaný z Řetězů a podobně. Opět zazněly skladby z nového cd a taky osvědčené hity jako Amerika, Sraž nás na kolena a další. Po Škworu nastoupil na podium Petr Bende. Při jeho setu dorazil Aivos a chvíli po něm Maroš. Nevím, ale Bende mi nějak nesedl. Předváděl samý improvizace a všechny tři skladby před koncem se loučil, čímž mi přišel jeho set nekonečnej. Trochu mě nudil, ale lidi u podia se bavili a to je hlavní.
Časem mě začal unavovat a tak jsem šel opět do zákulisí, kde jsem potkal Zdenála, a už tam byl i Láďa a Reddy. Přišel i Luděk a sestava byla skoro komplet. Jarda Bartoň stál totiž už na podiu, kde se připravovalo vystoupení kapely Citron. Po chvilce dorazil i Honza Běhunek. Mimochodem, docela jsem se pobavil, když Reddy potřeboval na Toiku a tak jsem mu nabídl papír. Řekl, zkusím, jestli tam nebude. Po chvíli přišel a jestli prej nemám teda kousek toho papíru. Když jsem mu dal skoro 4 metry, tak nevěřil. Podruhé jsem se pobavil, když na něj dvě slečny začaly bušit. Asi se jim zdálo, že je tam dlouho
Peha v Třinci nevystoupila. Důvod nevím, každopádně se omluvila a nedorazila. Ale zpět k Citronu. Zahráli výběr jejich top skladeb. Zazněl Radegast, Hon na bluda, Revizor, Rock,rock, rock, Zahradní slavnost, Dej mi s tím pokoj, i plouživá balada Vzpomínky….. Láďa skoro celý set sledoval z boku podia. Stejně tak Luděk a Reddy. Rád bych věděl, nač Láďa myslel, když kluky viděl hrát, ale než jsem se stačil optat, přišel Maroš s vlajkama. Na scénu nastupovala kapela Horkýže slíže a to už se nad Třincem začalo zatahovat. V tu dobu se začalo chystat i vše pro točení dvd. Stavěl se i kamerovej jeřáb v hledišti. Horkýže začali svůj set a po tuším druhý skladbě se přihnala silná průtrž a už jsem začal mít černý myšlenky, že to je snad sen. Zrovna, když se má točit dvd. A ten pocit mělo myslím hodně lidiček. Před podiem pořád křepčilo hodně nadšenců kterým průtrž absolutně nevadila, zato stany s pitím praskaly ve švech. Po čtvrt hodince už bylo zase fajn. Nikdy jsem neviděl sluníčko radši, než právě v tu chvíli. I když mě před tím tak spálilo, že kluci z Kreysonu mysleli, že obličej mám červenej od pití. Marně jsem vysvětloval, že je to od slunka. A už měla být jen jedna kapela a po ní Kreyson. Napětí a příjemný mrazení se stupňovalo. Na podium nastoupili No name, ale ty už jsme moc nesledovali, jelikož se domlouvalo jak s vlajkama, kam si kdo stoupne a podobně. Od No name zazněly opět všechny velký hity a zaujalo mě, jak vtipně je Timko uváděl. Jo i o tom to je, umět lidi pobavit a jemu se to fakt dařilo. Nechal zpívat ženskou část publika a pak pánskou a zjišťoval, která je na tom líp. Samo že pánové nezklamali. Jejich set se nachýlil a byl tu čas se vrhnout přímo do první řady.
Začal se chystat Kreyson. Vlajky byly na místě, kamery postupně taky. Jirka Markvart seděl u zvuku a bylo to ve výsledným efektu opravdu znát. Překvapilo nás, že zvukovka byla docela krátká. Nebo se nám to možná v tý euforii jen zdálo. A byl tu začátek. Kreyson, Ztracená archa, Skalp, Fade out, Upíří láska, Já chci se ptát, Snad odpustíš, Zůstaň na kolenou, Čarovná noc. Nedalo se zůstat v klidu a v první řadě to absolutně ani nešlo. Byla to první možnost, kdy jsem si mohl Kreyson opravdu naživo v kotli vychutnat a tak jsem toho naplno využil. A ne jen já. Taky Rocklinka, Rockline a všichni přítomní z fanklubu. Nedohlédl jsem konce toho kotle, co šílel a zpíval s Kreysonem a Láďou všechny ty pecky. Kreyson makal a jel jako perfektně vyštelovanej stroj.
Kluci se do toho opřeli vší silou a myslím, že na tom dvd které se točilo to bude sakra znát. Zvuk byl perfektní, světelnej park taky, pyro efekty neselhaly. Všechno klapalo jak mělo. Láďa komunikoval s lidma a byl neskutečnej. Stala se jen jedna nepříjemnost, která se stane, zrovna když jí nikdo nečeká a sice Luďkovi praskla při skladbě Já chci se ptát struna na baskytaře. Každopádně byl vidět ten profi přístup, kdy kluci hráli dál, jako by se nic nestalo, Luděk se brzy zase objevil a pokračoval dál. Vlajky vlály, lidi do toho šli po hlavě a kluci nás doslova převálcovali. Ten set utekl neskutečně rychle. Když se Kreyson loučil, přišlo mi to jako chvilka kdy začal hrát. Zazněl ještě přídavek Anděl na útěku, a vše skončilo. Moderátor který přišel na podium se zeptal: „Vy už jste mu to všechno odpustili ? To, co bylo mezi tím, no víte“. A fans jednohlasně křičeli : „jooooo“. Ano měl pravdu když řekl, že „fans odpustí všechno“. A dodal, „hlavně že je Láďa a Kreyson zpátky. Tak tomu chlapci ještě jednou pořádně zatleskejme !“. Jo byl to záhul. Jsem si oddechl že to všechno klaplo a teď už zbývá se jen těšit na dvd. Kéž by to čekání uteklo tak rychle, jako ten set Kreysonu.
Po vystoupení byl Láďa propocenej skrz na skrz a tak odjel na hotel, jelikož se po dešti dost ochladilo. Každopádně kluci zůstali, museli balit aparaturu a přitom mi zapózovali při focení. Fotky se dost povedly a myslím, že takhle jste Kreyson po koncertě ještě neviděli
Tím pro mě ale i ostatní fest vlastně skončil. Kreyson byl pro nás krásným vyvrcholením toho festivalového dvojdne a lepší závěr jsme si přát nemohli. Po Kreysonu dohrávaly ještě čtyři kapely, který jsem už neslyšel. Sdělovali jsme si totiž dojmy a někteří odjížděli domů a jiní šli do stanu spát. Třinec se vyvedl, a věřím, že příští ročník to bude stejný. Jen jediná věc mě na festivalu v Třinci štvala a mrzela a sice ta, že tam pořád lítaly kelímky s pivem jak do davu fandů před podiem, tak některý i na podium. Škoda, že ne všichni tam jedou si poslechnout bezva muziku, ale dělaj takovýhle stupidní kraviny. Každopádně příště v Třinci zase ahoj hany1
Pošli to emailem
Zobrazení: 3646 Komentáře (15)
KAMILALA
:
|
.
.
ops: Omlouvám se Izzimu a s mým pc asi přestanu mluvit. Musím mu vysvětlit, že po Z se vždycky tvrdý y psát nemusí :wink: 
| < Předch. | Další > |
|---|