Původně jsme měli namířeno na Rockfest do Strážnice, ale nakonec jsme se dohodli, že si nenecháme ujít koncert našich kluků z Kreysonu a vyrazili jsme do Veličné u Dolného Kubína na Slovensko.

Když jsme vyjížděli z Brna, tak bylo krásně teploučko, přes dvacet stupňů. S hrůzou jsme cestou sledovali teploměr, jak venkovní teplota neustále klesá. Ve Veličné se zastavila na 10°C, bylo kolem osmé hodiny večerní. V té době už festival běžel naplno. Příjemně nás překvapila organizace festivalu. Naváděcí cedule, takže jsme nebloudili a na parkovišti měli páskami oddělená místa pro parkování, prostě super.

Na místě nás ohromila celkem velká stage, myslíme, že byla stejná jako na festu v Martině. Stánky s občerstvením byly také v hojném počtu, takže jsme nemuseli stát žádné velké fronty. Bylo zde i dost laviček k posezení.  Shodli jsme se na tom, že pořadatelé zde odvedli kus dobré práce, takže klobouk dolů, moc chválíme. A to nemluvím o zvuku, který byl perfektní.

Jelikož jsme přijeli až navečer, tak nemohu popsat výkony všech účinkujících. Měli jsme to štěstí, že jsme si vyslechli (zřejmě místní) kapelu TARGO, která prý byla pořadatelem (nebo spolupořadatelem) této akce. Její vystoupení se nám moc líbilo, frontman kapely skvěle komunikoval s publikem.

Po této kapele nastoupila skupina Doga. Na živo jsem je viděla poprvé a musím uznat, že měli celkem povedenou šou. Byla to sice na můj vkus až moc tvrdá muzika, ale myslím, že na tento festík tato kapela patřila. Ovšem když uprostřed vystoupení pánové vystoupili svlečeni do půl těla, tak jsem drkotala zubama i za ně… V tu chvíli už bylo jen 8°C.

Potom vystoupil David Koller se svým Bandem. Jeho vystoupení mě nijak nenadchlo, možná to bylo tím, že jsme v tu chvíli okupovali stánek s tričkama a suvenýrama s logem Kreyson a jeho vystoupení jsem moc nevnímala. I když při posledních písničkách jsme si alespoň trochu podupávali – alespoň nám bylo tepleji .

No a na pódiu se začal chystat „zlatý hřeb večera“ – omlouvám se, ale jako členka fanklubu to nemohu napsat jinak . My jsme se prodrali do první řady a už jsme viděli Reddyho, Luďka a Jardu, jak si připravují svoje aparáty a začínají zvučit své brnkací nástroje. Poté usedl za bubny Zdenál a začalo to dunět. Musím připustit, že Kreyson měl jednoznačně nejdelší čas strávený s ozvučením jednotlivých nástrojů. Z publika se začalo ozívat pískání. No, nechci se kluků zastávat, ale jsou to machři a prostě dokud není zvuk perfektní, tak hrát nezačnou. Každopádně čekání se vyplatilo… Začaly první tóny skladby Kreyson a na jeviště jako neřízená střela vlítl Láďa. Musím se přiznat, že jsem začala valit oči, když jsem ho poprvé viděla v kšiltovce. No, není se co divit, když teplota klesla na pět stupínků nad nulou .

Publikum se dostalo do varu a na klukách bylo vidět, že si to pěkně užívají… I když udržet trsátko nebo paličky v těch zmrzlých rukou byl dost nadlidský výkon…

Jelikož pořadatelé nechtěli nic nechat náhodě, tak hrazení bylo dost daleko od pódia. Výhodu to ovšem mělo, byl i v první řadě bezvadný zvuk. Musím uznat, že Slováci vytvořili bezva atmošku, zpívali s Láďou a celé vystoupení si krásně užívali. Při Čarovné noci Láďa opět představil všechny členy kapely a opět nezapomněl představit i (jak on sám tvrdí) nejdůležitější součást kapely. Pokud někdo předpokládal, že představí sebe, byl na omylu. Láďa představil své kapele jejich fanoušky…

Po ukončení jejich vystoupení si obecenstvo žádalo přídavek. Konferenciér sice sdělil, že mají už takhle zpoždění, tak se přidávat nebude, protože na své vystoupení čekala ještě poslední kapela tohoto festivalu, ARZÉN. Ale fanouškové se nedali a tak Kreyson znovu nastoupil (bohužel bez obvyklého Zdenálova sóla) a zazněl Anděl na útěku.

Poslední kapelu jsme slyšeli už ze zákulisí, kde jsme zašli na pokec s Kreysonem. Musím říct, že o své fanoušky se postarali hezky, uvařili nám čajíček (řidiči těžký život maj…), svařáček, slivovičku dali… No, díky jim jsme neumrzli, teplota klesla na strašné 3 °C .

Poté jsme vyrazili na zpáteční cestu a v šest jsme dorazili zpět do Brna plni neuvěřitelných a nesmazatelných zážitků…

Kvítko z Chomutova z Fanclubu Kreyson

Komentáře (3)