Je 24.10.2009 ráno. Nemohl jsem dospat, stejně jako snad každý člen fanklubu. Jako by předzvěst problémů, které měly přijít. Když už jsem si vyzvedl u rodičů auto, umyl ho, natankoval plnou, vyzvedl kamarádku Stáňu, a pak dojel pro Marthyho a byli jsme na cestě na Prahu, tak nám před Lounama praskly na autě obě torzní tyče, takže jsme sháněli auto.

 

Jo v nouzi poznáš přítele a bohužel se žádnej nenašel, takže nezbývalo, než se vrátit do Chomutova. Už jsem se loučil s představou, že na sraz dorazíme. Když tu táta zavolal do půjčovny kamarádovi a ten nám auto půjčil. I bez zálohy pěti tisíc, kterou každý zákazník který si půjčuje auto prvně, musí složit. Takže jsme nakonec vyjeli, jen místo plánovaných osmi hodin, po půl jedenáctý. Ale hlavně že jedeme, říkáme si. Nálada je dobrá, a okolo jedné volá Martulin. Prý kde jsme, že jim chybíme do počtu na fotbal. No my byli kousek za Prahou, takže fotbálek si nezahrajeme. Jak to na hřišti probíhalo, to nevím, ale podle slov zúčastněných to byl hodně velkej sranda match :o)) Dorazili jsme na místo a tam už v hospůdce nad sklípkem seděli skoro všichni přihlášení. Těsně po nás dorazil sám Láďa, který sebou přivezl jeho šarpějku Marušku. Když začala prohánět kočky, paní majitelka se zhrozila. A jelikož tam měla psa i ona, strach, že se spolu oba pobijou, se zdvojnásobil. Láďa jí ubezpečil, že se to nestane a když paní majitelka viděla, že jsou spolu v pohodě, tak se s Láďou dala v klidu do řeči. V hospůdce se zatím vesele popíjelo, a venku Láďa debatil s majitelkou a několika fanklubákama.

 

Potěšilo mě, že se na sraz dostavil i pepíno – Josef Kořenek, který byl ze srazu doslova nadšen. A nutno říci, že nebýt tohohle báječnýho člověka, tak není Kreyson, není žádnej fanklub, a nebyl by ani žádnej sraz. Takže pepíno opět zas a znovu – Díky!

Přiblížila se šestá hodina a byl čas na večeři. Nejdříve nás vřele přivítal majitel sklípku pan Mlýnek, který nám představil program večera. Humor mu nebyl cizí a tak si získal velké sympatie všech zúčastněných. Proběhl slavnostní přípitek domácí a nutno říci, že vynikající meruňkovicí a šlo se k místu, kde pan Mlýnek osobně vydával jak on říkal „dietní jídlo“  Menu bylo opravdu bohaté. Kuřecí a vepřový steak, klobáska na grilu a zeleninová obloha. Všeho do sytosti. Na stole se leskly džbánky s vínem, ke kterým po chvíli přibyl i burčáček. Moc chutnal. 

A co by to bylo za sraz, kdyby nezazněla muzika Kreysonu. Projekční plátno bylo připravené a stačilo stisknout play, aby se na něm objevil záznam z vystoupení našich kluků v Americe. Jako vždy k výkonu Kreysonu nebylo co dodat.  Po projekci dostal Láďa a kluci z Kreysonu ( bohužel se kvůli nemoci nemohli dostavit všichni) krásný dort. Byl to dar od naší fanklubačky Lenky. Jen podotknu, že dort byl nádhernej. A nejen nádhernej, ale taky výbornej a Láďovi evidentně chutnal. Zapomínal i na to, že musí dávat pozor na prsty. 

 

Sklípkem přitom zněl koncert Live Třinec 2007 dvd a sklípek který tam stojí už tuším přes dvě staletí se otřásal v základech .  Ale nebojte, stojí tam dál  A jelikož měl Láďa druhý den nějakou práci, tak se s náma rozloučil a vyrazil na cestu domů. Odjel zrovna před degustací vín, což byla velká škoda. 

 

Degustace trvala delší dobu, ale ochutnávka devíti vzorků a odborný výklad k nim byl poučný a moc zajímavý. A vínečko nemělo chybu. Opravdu úžasná chuť a vůně, které umocnili atmosféru návštěvy ve sklípku. Bavil se troufám si tvrdit každý fanklubák, protože si degustaci nenechal ujít málokdo. Po degustaci se otevřel archiv vín, kde mají svou banku i známé osobnosti, jako Stanislav Hložek, Bolek Polívka, Jiří Šlégr a další.  Prostě jedna příjemná věc následovala druhou a to vše doprovázeno dobrou, ba co víc skvělou atmosférou, umocněnou nespočtem skleniček vína. 

 

A následovala volná zábava. Přišlo i na zpěv lidovek. A Zdenálova sestra Alenka všem vyrazila dech svým zpěvem. Úžasný hlas, při kterém běhal doslova mráz po zádech. Alenko, smekám. A nejen já, ale troufám si tvrdit, že každý z nás. Došlo i na vtípky a humorné písničky. Přítomné uchvátila písnička "Jak nám dupou králíci", doprovázená herectvím mistra Peřiny . Musela se na přání dámské části přihlížejících, které se ji chtěla naučit opakovat několikrát. 

 

No, a protože už bylo dost po půlnoci, šli někteří z nás na kutě. Snad je zmohla únava z cesty, snad síla dobrého vína, a snad příprava na řízení auta při cestě domů. Já jsem odcházel na kutě po druhé hodině, a zábava ještě pokračovala dál. Ještě že se přetáčel čas o hodinu zpátky a tedy se spalo o to déle.  Ale nálada byla ten večer skvělá.

 

Když jsem brzy ráno vstal, jelikož jsme museli vyjet v sedm hodin, abychom včas vrátili do půjčovny auto, tak mi pan Mlýnek, který šel pomalu chystat snídaně řekl, že zábava pokračovala až do třetí hodiny, a že přítomným se tam líbilo natolik, že ani nechtěli jít spát. Ale museli . Jo noční klid je také nutný. Ještě říkal, že s námi bylo fajn a já věřím, že jsme se tam nepodívali naposledy. Ohlasy byly opravdu pochvalné a od nikoho z fanklubu jsem neslyšel nejmenší kritiku. A to mluví za vše. 

 

Ráno byla velká mlha a cesta z Dunajovic byla tím pádem špatná, ale nevadí. Vzpomínky na předchozí den byly krásné a tak jsme si cestu nenechali v žádným případě zkazit. V hlavě se nám honí myšlenky, aby ostatní fanklubáci dojeli včas a v pořádku domů, ať se můžeme zase všichni potkávat na koncertech a příští rok na dalším srazu, možná právě opět v Dolních Dunajovicích. Někteří se tam viděli prvně, někteří se znali jen z psaní na našem webu, a někteří nejsou sice člany fanklubu, ale po srazu se jimi chtějí stát. Sraz je tedy za námi a ať žije ten další, na který se určitě všichni moc těšíme. Bylo nám všem skvěle a odvážíme si kupu zážitků a radosti. 

PS: Za čas se tu objeví i krátké video, které nám ty krásné chvíle připomene. Takže mějte strpení

hany1