|
 Je čtvrtek a já jdu docela s chutí do práce. Dnes výjimečně, jelikož se těším na dnešní odpoledne. Vyrážíme s Láďou do Banína, kde bude hrát pro děti z dětského domova. Směr Louny nabíráme ve 13:00. Měl jsem se ještě stavit pro druhou kameru, ale říkám si: „Jedna bohatě stačí.“ Jak se později ukázalo, tak nestačila. Ale o tom až později.
Do Loun jsme jeli se Stáňou a dorazili jsme krátce před půl druhou. Láďa už koukal z okna a vyhlížel jak nás, tak i Vaška, který nás všechny měl do Banína odvézt. Prohodili jsme s Láďou do okna pár vět a po chvilce Vašek dorazil. Láďa přišel s velkou taškou a kytarou v rukách. „Tu tašku mi dej dopředu,“ říkal. „Ale Láďo, to nebudeš mít dost místa na nohy,“ já na to. „Nechceš to dát mezi nás do zadu?“ „Nee, chci jí mít u sebe.“ „No asi tam má sváču,“ řekl jsem si  . Z Loun jsme vyjeli kousek před druhou hodinou. Cesta začala a my se bavili a smáli, jelikož Láďa sršel humorem. Smích nás ale přešel u Zličína při pohledu na silnici před náma. Uzavřený oba dva jízdní pruhy a jižní spojkou se jelo jen ve dvou pruzích v obou směrech. Fronta vedla od Baranďáku až po Zlíčín. Naštěstí jsme včas odbočili a do té zácpy se nedostali. Vzali jsme to po staré a jižní spojku vlastně kopírovali. Auta, co v té zácpě uvízla tam čekají možná ještě dnes. Cestou bylo ještě třeba něco zařídit, tak jsme se ještě stavovali kousíček za Prahou. No ale po deseti minutách už zase valíme dál. Teď už nás čeká cesta po dálnici. Po té jsme letěli nízko při zemi  Kousíček od Jihlavy jsme sjeli a pokračovali na Havlobrod, Poličku, Svitavy…… Došlo i na zastávku u benzínky. Ta stála vedle luxusního motorestu. A Láďa opět s humorem jemu vlastním prohlásil: „ Kávička za 40,- se smetanou to máme 48,- a s cukříčkem rovných 50,- . Ale to už jsme zastavovali u pumpy a kafčo za 13,- chutnalo stejně dobře. Po několika minutách se jelo dál. Cesta se zužovala víc a víc. Nejdříve dálnice, potom 1 třída a najednou okrska. No říkáme si, co nás bude čekat dál? Panelka, nebo polňačka? Jak jsme se postupě blížili k Banínu, uprostřed silnice tam v jednom úseku stál nehnutě pes. Holka, které patřil nejevila absolutně zájem ho k sobě zavolat, ač okolo jezdilo dost aut. To Láďu jako milovníka zvířat rozpálilo do běla. No ale to už jsme vjížděli do Banína.
 Místo konání nebylo možné minout. Lidí a hlavně dětí bylo venku hodně. Ale to už nás vítá Lenča, která celou akci zorganizovala a které patří velký dík, a zve nás dál. Po chvíli přijíždí dvě auta a v nich Vlasťuch, Peřina, Martulin, Elann, a dvě sluníčka Alča a Lucka . Tom už tam čekal taky, takže jsme byli z fanklubu všichni, kteří dorazit přislíbili. Jdeme do sokolky a dostáváme cedulky s nápisem HOST. Jsme rádi, že po čtyřech hodinách jízdy máme konečně chvilku klidu. Sedíme, povídáme, popíjíme a pojídáme dobroty, které pro nás lidičky nachystali. Láďa a Vašek dostali malý dáreček. Oba dostali hrnek s dominantou obce, a sice několik staletí starým kostelíkem. Mimochodem opravdu krásná stavba. Ani my jsme nepřijeli s prázdnou a za fanklub jsme předali upomínkové předměty pro přítomné postižené.
  No, a přišel čas začátku akce. Jako první vystoupil smíšený pěvecký sbor Dalibor. Po něm přišlo uvítání Ládi, kterého publikum přivítalo velkým potleskem. Musím říct, že ač má Banín poměrně málo obyvatel, tak se dostavilo cca 150 lidiček. Někteří přijeli i ze Svitav a Poličky. Takže touto hojnou účastí lidé přispěli na život dětí z dětského domova. Láďa všechny pozdravil a začalo jeho hudební vystoupení.
   Písničky pro vystoupení Láďa vybral úměrně publiku. Dětem, kterým život nenadělil ani normální rodinu, ani radost a štěstí být zdravý.  Proto zazněly skladby jako První láska, Mám tě rád, Vzdálená a jako speciální dárek písnička Země pohádek, kterou si děti přály. Atmosféra nebyla strhující jako na klasickém bigbítovém koncertu, ale naopak. Byla dojemná a přátelská. Opravdu si člověk sám v sobě musel uvědomit, jaký život vlastně je a mohl se nad ním zamyslet. Když zněla země pohádek, na podiu společně s Láďou byla dvě děvčátka, která byla oblečena jako princezničky z pohádky.
  Po vystoupení následovala autogramiáda. Myslím, že by Láďa ani nespočítal, jak moc rozdal podpisů, protože to bylo nepočítaně.
Po autogramiádě za Láďou přišly děti a zazpívaly mu. Jedna z princezniček mu zazpívala Skákal pes a pak si s Láďou zazpívala Pec nám spadla. Pro malé děvčátko to byl obrovský zážitek. Bylo jí na očích vidět, jak velkou má radost. Byla to jedna z holčiček, které byly při Zemi pohádek s Láďou na podiu, kde mu po písničce předaly kytičku a také vyřezávaný betlém, který ač přišel trochu opožděně, tak Láďovi udělal obrovskou radost.
   Vše jsem se snažil zaznamenat, a tady se dostávám k té kameře. Při natáčení mi kamera zazlobila a musel jsem měnit dvd, takže se mi koncert rozdělil na dvě části. Doma jsem ale zjistil, že je jeden disk nečitelný. Přesně jak říká Murphyho zákon: „ Cokoli se může podělat, podělá se.“ Naštěstí technika jde dopředu a kamarád mi to dvd datově srovnal a záznam zachoval. Ač je záznam v horší kvalitě, jelikož bylo v sále spíše šero než světlo, tak ten duch lásky je tam zachycen. A to je to krásné.
   A protože bylo po 21 hodině a čekala nás dlouhá cesta, pomalu jsme se chystali na odjezd. Popravdě se nám nechtělo, protože tam bylo moc fajn. Ještě pár objetí a rozloučení a mohlo se vyrazit. Věřím, že všichni dojeli do svých domovů v pořádku, stejně jako my. Ač jsem naspal jen 3 hodiny, jelikož jsem vstával do práce a ostaní na tom asi byli stejně, tak únava nevadila. Akce to byla sice únavná, ale pro dobrou věc. Měli bychom si vážit toho co máme, protože jsou okolo nás lidé, kteří by za pohlazení, rodinu a vlídné slovo dali všechno. A já věřím, že právě v Baníně takové pohlazení tyto děti dostaly.
Věřím, že podobná akce pro dobrou věc nebyla poslední, a že se někdy na další podobné akci potkáme. Třeba opět v Baníně nebo i jinde s dalšími dětmi.
Za Láďu a fanklub všem přeju ať se máte krásně a ať vás v životě provází jen radost a to špatné ať vyvažuje láska. Nashledanou!
hany1
 |
