|
Tak jsem se dal do psaní reportu. Sice jsem ještě dost grogy, ale jak se říká, co můžeš udělat hned, neodkládej na potom  .
Byl pátek a já vyjel z Brna směr Ostrava. Hodně jsem se na sobotu těšil a nezkazilo mi to ani to, že byl vlak přeplněnej k prasknutí, takže jsem až do Přerova stál na chodbě. Připadal jsem si jak v Indii :o)) Ale do Ostravy jsem nakonec v pohodě dorazil. S Pepínem mám sraz v klubu 100dola, kde budeme řešit výzdobu a detaily akce po Andělech. Klub jsem našel docela brzy a v 17:00 si dával už pivečko. Pepino několik minut po mě dorazil taky a začali jsme vše domlouvat. Pak do klubu dorazil i Peter a jeli jsme do hotelu, kde Ppepíno předával Jardovi Špulákovi nějakej materiál právě pro akci ve stodolní, protože právě on bude akcí provázet. Jarda špulák je známý hudební publicista, kterého si pamatuji též jako člověka, který měl hodně co do činění s časopisem Bigbít.
No a už jsme se přesouvali pomalu do Čez arény, kde probíhala zkouška Kreysonu. Musím říct, že Kluci byli naprosto v pohodě. S každým opakováním skladby byl zvuk lepší a lepší. Asi po 10 minutách dorazila i Doro a už se zkoušelo naplno. Všichni si to opravdu užívali a bylo vidět, že se na tu premiéru nesmírně těší. Sám Láďa nám to v kratičké pauze potvrdil. Taky si postěžoval, že je mu zima na nohy. A není se co divit, ledová plocha zůstala ledovou plochou, pouze se přikryla deskami, a nutno dodat, že zima nebyla jen Láďovi. Skončila zkouška a já Peter, Pepíno a Láďa sedíme v restauraci přímo v aréně. Láďa si zapálil a po chvilce se nad nás vznesla otázka, jestli se tam smí vlastně kouřit. Obsluha byla moc milá, a jen tak s úsměvem na tváři nám sdělila, že se tam kouřit nesmí. Najednou jsem v Láďovi viděl uličníka, kterého nachytali s cigaretou ve škole na záchodě. Pronesl „ Jé, tak to se moc omlouváme“ a ještě popotáhl a ruku s cigaretou schoval pod stůl. Přál bych vám vidět ten provinilej výraz uličníka :o)) Pepíno přinesl pár nových věcí, které se budou prodávat v hale, jako například podpiskarty, časopis Whiplash, který po letech opět začal vycházet, samolepky Kreysonu. Ale když vyndal z tašky nášivku Kreysonu, Láďu už nic okolo nezajímalo. Bylo vidět to nadšení a radost, jakou z nášivky má a už jí nechtěl dát z ruky. No ale blížila se 21 hodina, takže jsme se zvedli a Láďa jel s klukama na hotel. I když kluci ještě určitě poznávali život v Ostravských barech ;o))
Já s Peterem jsme šli taky poznávat, ale hudební klub Prostor. Tam hrála kapela Moravius, kde mimo jiné na bicí hraje a moc dobře, Slayer, kterého znáte z konkurzu na Kreyson. Pak přišel na řadu Rimortis, a to jsme už s Peterem stáli v první řadě. Ještě teď mě bolí za krkem z toho řádění tam :o) Říkám si, už aby tu byly koncerty Kreysonu. No a byly 2 hodiny ranní a šlo se domů.
V sobotu dopoledne jsme se chystali do stodolní, kde jsme se měli potkat s Marošem. Předseda byl přesnej, což se o nás říct nedá, ale bylo nám odpuštěno, když nás viděl ;o)) Půl hodinky se ještě dalo tolerovat :o)) V baru s ním seděla i Markétka z Doro revival, která přivezla spoustu věcí pro výzdobu baru. Plachtu Warlock, trička, obrazy, dvd, cd a další….. Začalo se zdobit. S Peterkem jsme se dali do práce pod pečlivým dohledem našeho milého předsedy :o) A měli jsme hotovo. Já, Markét a Maroš jsme pak zamířili směr Nagano, kde byl oficiálně domluven sraz. Pár lidiček jsme telefonicky naváděli kudy kam, ale nakonec jsme se tam sešli v plném počtu. Nevím přesně kolik, ale podle fotek zhruba 25 lidiček. Zábava byla obrovská a všichni si měli co říct. Premiérově byla fans ukázána jedna z vlajek Kreysonu, která sklidila velkej úspěch. Říkám si v duchu, až bude první velkej fanklubáckej sraz, to bude úžasný. Když tady se asi 25 lidí skvěle baví, což potom na srazu, kde bude lidiček mnohem víc.
A bylo krátce před 19hodinou a tak celá banda vyrazila do čez arény. Místa u podia bylo ještě dost, takže jsme se tam hned vrhli. Holky trénovali jak správně mávat vlajkama, ostatní debatili, zda Kreyson opravdu vystoupí na levém podiu, ale nadšení všech bylo tak velký, že jsme na sebe strhli na ploše dost velkou pozornost ;o) Proběhlo skupinové focení, do kterého jsme zapojili náhodného kolemstojícího. Když se mu dostalo do ruky hned několik foťáků najednou, tak se chudák orosil, ale zvládl to na jedničku :o))
A byl tu úvod. Martin hrdinka vstoupil na jeviště a mašina s názvem Anděl 2006 se dala do pohybu. Na pravém a levém podiu se střídali postupně různé skupiny a opět vyvstal dotaz, jestli je tutovka, že bude Kreyson zrovna v levo a jestli stojíme u toho správnýho podia. Ujistil jsem Kreyson bandu, že jo a když jsme pak viděli Reddyho ruku s tetováním, byly obavy pryč. Ještě dodám, že když se mluvilo o hitparádách, tak jsme si všichni jen povzdechli, kdeže ty časy jsou. Medůza když byla ještě Medúzou, Hitparáda s Martinem Hrdinkou, Rhytmick s Meky Žbirkou, O106, a další. Osobně jsem se při těch ukázkách vrátil hodně zpátky.
A už tu byl ten očekávaný okamžik. Kreyson se objevil na podiu a hala byla plná očekávání. Kluci to rozjeli a už jsme byli k nezastavení. Vlajky a ruce šli nahoru a užívali jsme si doslova každou vteřinu. Zvuk v hale byl výbornej. Láďa po asi minutě shodil z hlavy čepici, a pak se ukázal v rockový parádě. Evidentně si to vychutnával. Muzika ho hnala dopředu a stejně tak i nás. Možná ,že i Doro trochu zaskočil tím jak se na podiu rozjel. Ale vystoupení obou bylo moc povedený a i Markétce ( Doro revival ), která mi seděla na ramenou se povedlo Doro předat růže.
A ohlas na vystoupení Kreysonu? Kdo byl tak potvrdí, že lidi Kreyson vyprovodili velkým potleskem. Troufám si tvrdit, že byl jeden z největších co v hale ten večer zazněly. Potom jsme si ve vestibulu udělali společná fota zúčastněných. Závěr přenosu zakončila kapela Yes a my se začali pomalu přesouvat k autům a alou do stodolní.
Klub 100dola doslova praskal ve švech, stejně jako rautové stoly. V úvodu Jarda Špulák všechny přivítal, a pozval na podium našeho předsedu, Maroše. Ten přednesl pár slov o fanklubu, co dělá, jaká je jeho náplň a podobně. Po Marošovi promluvil Láďa o tom, co vedlo k tomu, že se zase dal na rockovou muziku a obnovil Kreyson. Mluvil o Pepínovi, který za vším stojí a pak taky o fans, kteří mu psali e-maily a toužili a věřili, že se zase vrátí a bude v rockový muzice pokračovat. Láďa říkal, že ho to až dojímalo, kolik lidí si přeje jeho návrat. Pak padla otázka „Láďo, jaký to bylo na tom podiu dneska?“ A Láďa odpověděl: „fantastický, vůbec jsem neslyšel odposlechy“ a usmál se. A to už se k Láďovi na podium začali stavět Luděk, Reddy, Jarda, Kirk a Zdenek. Proběhlo společné focení. V tom se na podiu objevil jeden z novinářů a řekl: „ Jestli můžu do mikrofonu, za tu jak se říká sedmou velmoc (média), tak bych rád řekl, že vám to spolu na podiu moc dobře zpívalo, bylo to fantastické“
Následně byla pozvána na podium samotná Doro, která neskrývala nadšení a mluvila o spolupráci s Láďou. Láďu poznala na festivalu Masters of rock ve Zlíně, kde si domluvili spolupráci, protože Láďu považuje za báječného zpěváka. Deska Anděl na útěku se jí moc líbila, Čarovná noc je pro ní právě tou nejoblíbenější skladbou. No a na otázku spolupráce Doro odpověděla, že by ráda s Kreysonem jela společný tour se svojí kapelou. Na Láďovi se jí líbí, jednak jakej je to člověk a jednak to, že dělá muziku srdcem. Obdivuje jeho hlas.Doro pak všem poděkovala za podporu a pozvala všechny na párty. Ještě s Láďou zvládla společné foto, a to už se na podiu objevil Zbignew Czendlik, "duchovní otec českého showbyznysu", který promluvil k Láďovi. Mluvil o tom, že lidé jsou andělé s jedním křídlem a potřebují se obejmout, aby mohli vzlétnout. Řekl, že je tu spousta lidí, fanoušci, Petarda, Josef Kořenek (Pepíno), a spousta dalších, kteří dali Láďovi křídla, aby mohl vzlétnout a popřál mu, aby i on sám dával co nejdéle křídla těm, co sílu létat už nemají. Myslím, že lepší přání přijít ani nemohlo. Následně byl dán prostor novinářům pro jejich dotazy. Jeden z dotazů byl na novou desku, kdy Láďa odpověděl, že nechtějí nic uspěchat a že budou chtít udělat takovou desku, kdy si fanoušek řekne, že stálo opravdu si na ní počkat. Ještě jeden zajímavej dotaz se objevil a sice, co se Láďovi líbí na Doro. Odpověděl, že to bude asi anděl, protože se pořád usmívá a je pořád plná energie a moc příjemná. Byl na jejím koncertě a doporučil ostaním, aby to udělali taky. Tímto oficiální program skončil.
No a začala zábava. Tančilo se, zpívalo se až do ranních hodin.
Na akci se přišla podívat i Ewa Farná, s kterou jsem prohodil pár slov a mimo jiné mě zajímalo, jestli v tom, co dělá chce pokračovat i dál a v jakým stylu. Odpověď zněla, „ chtěla bych zpívat určitě dál a chtěla bych o hodně víc přitvrdit!“. Myslím, že je to potěšující zpráva. Má svojí představu a to, že nechce dělat něco z vypočítavosti ale z přesvědčení, je mi na ní moc sympatický. Tak ať jí to vyjde a ať se jí daří.
Ve dvě hodiny nás tam z fanklubu zbyla jen hrstka asi 5 lidí, Markétka s Doro revival a ještě pár dalších vytrvalců. S Peterem balíme výzdobu, aby si jí Markétka mohla odvézt a odcházíme.
Musím říct, že tyhle dva dny byly zase nezapomenutelné a věřím, že podobných dnů bude stále přibývat. Další podobnou akcí se může stát právě fest v Kuřimi 12.5. a nebo první velký oficiální sraz fanklubu, společně s Kreysonem a ještě pár kapelami jako překvapením. Máme se určitě nač těšit.
Takže, kdo byl o tomto víkendu v Ostravě bude mít nač vzpomínat, komu se to nepovedlo, tak věřím, že si další akci s Kreysonem a fanklubem nenechají ujít a proto se s vámi všemi loučím klasicky „na některé další akci zase čau“.
Hany1
 |
