Rozhovor s Radkem Krocem

on 05 listopad 2007

Když mně Maroš oslovil, abych udělal rohovor s Reddym, měl jsem z toho trochu obavy. Radek Kroc byl pro mme totiž na rozdíl od Ládi, Jardy nebo Luďka poměrně velkou hudební neznámou. Jak se ukázalo, mé obavy byly naprosto zbytečné. Reddy se totiž rozpovídal natolik, že jsem ho musel až chvílemi brzdit, aby se sem ten rozhovor vůbec vešel. Příjemně jsme si pokecali skoro dvě hodiny přes SKYPE a stále mne napadaly nové a nové otázky. Radek oslaví 5.11.2007 své 38.narozeniny a tak je tu opět příležitost na pořádný rozhovor.

Reddy a Doro

 

 

 

 

 


 

Radku, Tvou první větší kapelou byli zřejmě EXPANDER. Můžeš zavzpomínat na Tvé úplné hudební začátky před tímto obdobím ?

Já jsem začínal na kytaru v podstatě jako samouk někdy v sedmi, osmi letech, kdy mě k tomu přivedl dědeček, který hrál na housle i na kytaru a ukázal mi nějaký tři akordy. Zpočátku jsem hrál na španělku a k elektrický kytaře jsem se dostal až s mou první kapelou, která se  jmenovala ATLANTIC. Ta vznikla už v roce 1982. To bylo ještě na základní škole a hráli jsme převzatý písničky od Jirky Schelingera, KATAPULTU a OLYMPICU. Měli jsme lampový zesilovače TESLA a do těch jsme řezali a byla to hrozná sranda (smích). Potom přišel EXPANDER, což byla kapela ve který jsem fungoval v nějakých šestnácti letech na gymnáziu. Tam už jsme kromě převzatých věcí hráli především vlastní tvorbu. Zajímavostí je, že ti kluci, kteří tam se mnou fungovali, hrají všichni dodnes a jeden z kluků jménem Roman Pikl si zahrál ve filmu Discopříběh jednoho z kominickejch učnů po boku Rudolfa Hrušinskýho.

Po EXPANDERU přišel FERAT. To už byla poměrně známá kapela z Plzně, ve které hráli známí muzikanti jako Daniel Krob nebo Alan Reisich. Jaká to byla pro Tebe zkušenost ?

Do FERATU jsem dostal nabídku někdy na přelomu let 1987/88 a tam už to byl trochu jinej cvrkot (smích). To byla už zaběhnutá kapela se známými jmény. Začínal jsem tam s bubeníkem Michalem Pošvářem, což je poměrně známá osobnost plzeňskýho bigbítu a léta hrál s kapelou ALICE s Danem Bártou a v kapele TRIUMF po boku Míry Chrástky (TURBO, ex-MACBETH). Po něm přišel Alan Reisich (ex-DEBUSTROL), kterého jsem v podstatě přivedl já, protože to byl můj kamarád. Hráli jsme tenkrát poměrně dost, nějakých pět šest koncertů za měsíc a jak říkám, tam už to byl docela záhul. Dan Krob mě v počátcích seznamoval se všema věcma a ještě než jsme se rozjeli, tak jsem k němu chodil téměř denně nějaké dva měsíce a pracovali jsme na písničkách. Největší sranda byla, že jsme ty tvrdé metalové věci hráli na španěly, což bylo docela hustý.

Tenkrát FERAT inklinoval spíš k thrash metalu. Byla to hudba Tvého srdce ?

Ono to v podstatě vzešlo z heavy metalu. Tenkrát jsem si to užil a hlavně získával hodně zkušeností. Já jsem se nikdy nějak ortodoxně stylově nezařazoval, ale ten melodický thrash/speed metal se mi tenkrát docela líbil. Mělo to už velkou úroveň a jak jsem řekl, hrálo tam hodně zkušenejch muzikantů. Hodně mě to bavilo a udělali jsme určitý kus práce. Možná byla škoda, že FERAT nefungoval v Praze. Ikdyž jsme hrávali na Barče s ARAKAINEM, TITANICEM a jinými a byli jsme v podstatě na profesionální úrovni, ale tak jako třeba ARAKAIN jsme bohužel neprorazili.

Hrál jsi po boku kytaristy Dana Kroba, který pak hrál v první sestavě KREYSONU. Jak jste spolu hudebně vycházeli a co říkáš na jeho ne zrovna lichotivé vyjádření ke comebacku KREYSONU ?

Já jsem se už k tomu trochu vyjádřil na stránkách. My jsme s Danem vycházeli vždycky jak hudebně tak lidsky velice dobře, neměli jsme spolu žádné problémy. Dan byl vždycky hodně ambiciózní, ale v počátcích FERATU mi moc pomohl. O to víc mne mrzí to jeho vyjádření, protože v KREYSONU si v podstatě udělal jméno, prožil s ním období největší slávy a vlastně se vyjádřil hanlivě i na adresu lidí, kteří tam s ním tenkrát fungovali a k tomu jménu mu pomohli. Jinak Dana jsem neviděl nějakejch osm let a ikdyž mám na něj telefon, tak v kontaktu nejsme. Ale jak říkám, mrzí mně to.

V roce 1990 se podařilo FERATU vyjet jako předkapela tehdejšího KREYSONU zřejmě zásluhou Daniela Kroba, který tam přes ARAKAIN přestoupil. To bylo ještě s Tebou v sestavě ?

Ne, to už bylo beze mne. Já jsem v roce 1989 nastoupil na vojnu a po mně se pak do FERATU vrátil Ota Husák, což byl zakladatel a stežejní osoba FERATU. Nějaký čas jsem potom ještě ve FERATU fungoval po boku Leoše Války, když už byl Dan Krob v KREYSONU, ale tu šňůru s KREYSONEM jsem nejel. K tomu mám jednu takovou zvláštní vzpomínku. Tři neděle před návratem z vojny do civilu jsem se dostal v Liberci, kde jsem sloužil, na koncert KREYSONU a FERATU. Měl jsem za sebou už nějakejch 22 měsíců vojenský služby a když jsem viděl celý ten skvělý koncert, tak mi najednou bylo hrozně moc těžko a úzko, protože jsem se strašně už těšil domů a stašně moc jsem chtěl zase hrát a někde fungovat. Takže ty poslední tři týdny vojny se hrozně táhly a byly to docela muka (smích).

Měl jsi možnost se tenkrát při té příležitosti poznat blíže s Láďou a Jardou ?

Ano, měl díky Danu Krobovi a klukům z FERATU jsem se s klukama seznámil.

Tenkrát by Tě asi ani ve snu nenapadlo, že jednou budeš kytaristou KREYSONU ?

To tedy nenapadlo ! (smích) Je to asi trochu osudově daný.

Jarda Bartoň mi vyprávěl, že v prapůvodních počátcích KREYSONU nahrál Láďa nejdříve demo s jedním plzeňským kytaristou. Nevíš náhodou o koho se jednalo ?

To víš, že vím (smích). Plzeňská scéna je strašně malá ! Byl to můj kamarád Pavel Navrátil, fantastickej muzikant a velice fajn člověk. V současné době hraje Pavel s kapelami WHITESNAKE revival a EXTRABAND revival.

Po FERATU jsi založil vlastní kapelu PARADOX. Stylově to byl melodický metal nepochybně bližší muzice KREYSONU než byl FERAT. Tam už jsi zřejmě naplno uplatnil Tvé představy o muzice.

Já jsem před PARADOXEM fungoval ještě v nějakejch projektech. Když jsem se vrátil na podzim 1990 z vojny, tak místo ve FERATU už bylo obsazený, hrál tam Ota Husák s Leošem Válkou, a já jsem dostal nabídku od tehdy již plzeňské legendy – kapely EXCULIBUR, což byl v podstatě čistokrevný heavy metal alá ACCEPT. Tenkrát tam bylo zdatné kytarové duo Kolben – Štrauch, což znělo docela srandovně jako Kolben – Daněk (smích) a později po jejich odchodu jsem dostal nabídku, abych tam fungoval jako jediný kytarista. Potom z téhle kapely vznikl ještě jeden takový malý „pivní projekt“ jménem GAMBRINUS BEAT, ale to už se díky pivu zvrtávalo někam jinam než jsem chtěl (smích) a pak vlastně přišel PARADOX.

Nahráli jste nějaké album ? Jak dlouho vlastně trvalo Tvé působení v této kapele ?

Tam se poměrně často měnila sestava. Nějaký čas s náma fungoval bubeník Radek Sladký (dnes TÖRR), můj spoluhráč z FERATU basista Roman Velinov a také Petr Kolář, který s náma zpíval skoro dva roky. Tenkrát jsme ho oslovili, když žil nějaký čas v Plzni kvůli práci, ať s náma odjezdí koncerty a nakonec u nás zůstal delší čas. S PARADOXEM jsme natočili nějaký demáče, ale v roce 1997 jsem odešel a vrátil se zase do FERATU. V roce 1998 jsme s FERATEM vyhráli první ročník soutěže Rock made in Gambrinus a natočili desku. Stylově to ale bylo takový hodně nářezový něco jako SEPULTURA (smích). Fungovali jsme někdy do roku 2001.

Jak ses dal potom dohromady s Láďou ? Kdy Tě oslovil pro akustické turné a jak jsi na jeho nabídku reagoval ?

My jsme se setkali v podstatě úplně čirou náhodou a to prostřednictvím Michala Sokola, který má agentru Sokol‘s power voice. Z počátku ani tak nešlo o hraní ani o akustické turné, spíš jsme se bavili o studiových technikách, nahrávání a takovýchto věcech. A protože mně tyhle věci samozřejmě zajímaly, tak Láďa mne pozval ať se jdu podívat k němu do studia. To jsem samozřejmě neodmítl, přijel jsem do studia a byl jsem velice překvapený, když jsem viděl jak perfektní má vybavení. Takže vlastně tak nějak jsme se dali dohromady a tam v podstatě vznikl nápad, že by jsme mohli udělat repertoár v akustické formě. To bylo někdy na přelomu let 2005/2006. Já jsem v té době ještě hrál s kapelami. Jednak jsem zaskakoval na pár koncertech PARADOXU na Rockové lize a taky jsem hrál s kapelou JOY, která už dnes negunguje. Takže od té doby jsem se už soustředil jen na hraní s Láďou.

Měli jste už tenkrát v plánu obnovit KREYSON nebo postavit nějakou jinou regulérní kapelu ?

Těžko říct, neviděl jsem do Láďovi hlavy jaké má plány, ale samozřejmě jsme o tom mluvili a probírali to.

Zaranžovat skladby KREYSONU do akustické podoby určitě nebylo zrovna jednoduché, zvlášť vyjádřit atmosféru skladeb pouze jednou kytarou. Pomáhal Ti s tím nějak Láďa nebo to nechal celé na Tobě ?

Já jsem to měl zjednodušený tím, že ty věci do akustické podoby přearanžoval a přednahrál Jarda Bartoň, takže jsem už věděl základy a to mi hodně ulehčilo práci. Původně to měl vlastně celé dělat Jarda, ale dostal do ruky nějaký zánět šlach či co. Samozřejmě mi s tím pomohl Láďa, protože to je založený na lince a harmonii zpěvu a je pravda, že s  jednou kytarou a zpěvem není jednoduché, aby ty skladby nezněly jak někde od táboráku a aby to mělo atmosféru. Tam prostě nejde, aby se člověk někde seknul. Můžu říct, že mi to dalo opravdu hodně práce. Dělal jsem na tom přes půl roku, aby to bylo v takový formě jaký to bylo. Časem třeba můžeme uvažovat, že bychom udělali nějaký akustický koncert kompletní kapela, což by bylo určitě zajímavý.

Měl jsi možnost zasáhnout do výběru repertoáru ? Které skladby Ti přirostly nejvíc k srdci ? 

Určitě. Skladby jsme probírali s Láďou. Těžko říct, která mi přirostla nejvíc k srdci. Každá ta písnička má jinou atmosféru, ale hodně se mi líbily „Už couvám“, „Kriminál“ a „Scházíš mi“, ale taky „Nejde vrátit čas“ nebo „Čarovná noc“.

Odehráli jste řadu klubových vystoupení ve skvělé atmosféře. Myslím, že ze strany fanoušků už bylo jasné, že si comeback KREYSONU doslova vyřvou. Jak jsi to vnímal Ty ?

Já ti to řeknu takhle. Já jsem bigbíťák a musím mít elektrickou kytaru na krku. Samozřejmě, že jsem si akustické koncerty užíval, ale chyběly mi ty decibely s pořádnou aparaturou a bicími, takže jsem si stejně jako fandové návrat KREYSONU moc přál.

Ovšem jisté místo v sestavě KREYSONU jsi zpočátku neměl, alespoň ne oficiálně. Opravdu jsi po tom všem, co jsi s Láďou prožil na turné „Nejde vrátit čas“musel ještě absolvovat konkurz ?

Musel ! Opravdu ! Samozřejmě, že mi byla nabídnuta pomocná ruka v tom smyslu, že mám určitě šanci a buď tu šanci využiju a nebo je na řadě dalších pět, deset jiných kytaristů. Já jsem se o tom bavil i s Láďou a chtěl jsem do konkurzu i sám za sebe, aby to bylo spravedlivý a on to vnímal asi stejně. Já jsem ani neměl čas si něco připravovat. My jsme den předtím vlastně hráli koncert v Olomouci a já jsem šel spát až někdy v šest ráno. Ale můžu říct, ono se to blbě říká, že kdyby na to člověk technicky neměl fungovat v tom KREYSONU, tak v tý kapele prostě nejsem. Ono to není jenom o technice, ale taky o cítění a o tom srdci. Těch faktorů je víc. Tam to není o tom, jestli hraje někdo rychle nebo pomalu. Určitou roli hraje i zkušenost, co za ty roky člověk prošel.

Mně osobně na konkurzu přesvědčili pouze dva kytaristé (kromě Jardy, kterého nepočítám) a Ty jsi byl jedním z nich. Bylo hned poznat, že na rozdíl od ostatních „rychloprstých“ekvilibristů vycházíš ze starých rockových kořenů. Kteří kytaristé Tě nejvíc ovlivnili a jak bys charakterizoval Jardu Bartoně ?

Jardu Bartoně snad ani nemusím charakterizovat. To je prostě český Ritchie Blackmore ! Já znám spoustu muzikantů ať už v Česku, na Slovensku a dokonce i v zahraničí, protože hodně často jezdím do Německa a mám tam spoustu kamarádů muzikantů a můžu říct, že s nikým takovým jako je Jarda Bartoň jsem se ještě nesetkal ! Máme tady samozřejmě osobnosti – kytaristy jako třeba Michal Pavlíček a jiné, ale Jarda je prostě jenom jeden. A já můžu za sebe říct, že jsem hrozně rád a vážím si toho, že můžu bejt na tom pódiu vedle něj, vnímat tu jeho hru jak on to podává. To se prostě nedá tak lehce k ničemu přirovnat. A co se týče kytaristů kteří mne ovlivnili ? Já jsem spíše takový samorost, samozřejmě jsem poslouchal všechny možné žánry. Mám rád BLACK SABBATH, WHITESNAKE, ale spíš jsem si šel svou vlastní cestičkou a nekoukal jsem na to, jestli budu hrát jako Malmsteen nebo Vai.

Co jsem zaslechl, tak Ty jsi měl ale zpočátku poměrně velké vnitřní dilema. Narodila se Ti dcera a získal jsi dobrou práci a určitě nebylo jednoduché opustit jistoty a vydat se na dobrodružství, jakým učinkování v rockové kapele rozhodně je. Bylo to pro Tebe těžké rozhodování ?

Určitě bylo ! Ale měl jsem v tom jasno (smích). Já samozřejmě normálně pracuju, jako každej druhej smrtelník, protože nejde žít jen z ničeho a přitom hraju.

Dejme tomu, že se časem dostane KREYSON do pozice, kdy se budete moci muzikou bez problému plně uživit. Jak to budeš řešit ?

No jdu to toho !(smích)Pro mě ta muzika strašně moc znamená, ale samozřejmě musí bejt člověk zdravej, protože kdyby měl zdravotní problémy, tak by to naplno dělat nemohl a samozřejmě musí fungovat rodina. A když něco miluješ jako muziku, tak to chceš dělat naplno. Takže bych se asi nerozhodoval dlouho a šel bych do toho.

Jak jsi přijal fakt, že KREYSON bude mít tři kytary ? Například Jarda tím nebyl zrovna moc nadšený. Podle jeho slov je muzika KREYSONU dělaná pro dvě kytary a navíc jste se museli na pódiu dost tísnit.

Já docela jo, člověče (smích). Jednak, když jsem se dozvěděl, že tam bude Kirk, tak jsem měl docela radost, protože je hodně moderní, kreativní a technicky skvělý kytarista a já se znám s Honzou už vlastně taky nějakou řádku let. Zajímalo mne, co z toho spojení vznikne.

Mám pocit, že po odchodu Honzy jsi na pódiu poněkud více ožil. Nepochybně máš teď větší prostor v kytaře i pro svou show.

Hlavní bylo zaplnit ten prostor po Kirkovi. Já nejsem úplně sólový hráč v pravém slova smyslu, víc mne baví ty tvrdý rockový beglajty, ale samozřejmě, že sóla taky hraju. A v podstatě musím dát za pravdu Jardovi, že ty aranžmá jsou dělané pro dvě kytary, takže jsme se vlastně ustálili ve složení, v jakém hrál KREYSON dřív. Je to takový čitelnější.

V diskuzích fanklubu je teď docela žhavým tématem rozšiřování Vašeho repertoáru. Sledujete s klukama tuto anketu a jaké máš favority ? Budete vůbec brát při výběru dalších skladeb do playlistu na tuto anketu zřetel ?

Já jo ! (smích) Vážně, určitě budeme, protože přání lidu je přání všech. Líbí se mi hodně „Kriminál“. Na srazu jej hrála Volná Linka s Marošem a moc se mi ta věc líbí naživo. Určitě je z čeho vybírat a určitě se podřídíme přání fanoušků. Myslím si, že se na to vrhneme hned na začátku příštího roku, protože tenhle rok byl tak strašně hektickej a tak rychle utekl, že jsme rádi, že jsme vůbec dali dohromady tenhle set. Je to dáno také tím, že jsme každý z jinýho koutu republiky a nevidíme se každej den.

Co říkáš tomu, že zatím bezpečně vede citronovská „Zase dál“ ? Osobně si myslím, že by jste ji rozhodně hrát měli, protože v podání dnešního CITRONU už zcela jistě nikdy nezazní a fanoušci by tak byli o tento skvělý megahit ochuzeni !

No překvapilo mně to. To je ta moravská základna fanklubu, síla z Moravy (smích). Já třeba osobně bych se přikláněl i k některým rychlejším věcem od VITACITU, ale CITRONU je třeba určitě dát taky prostor a „Zase dál“ je skvělá pecka, ikdyž pěvecky je to těžká věc, takže si k tomu řekne svý určitě i Láďa. Jinak všechny tyhle věci řešíme kolektivně, není to tak, že názor jednoho rozhoduje, ale vše děláme jako tým a to je fajn.

Na akustickém turné jsem si všiml, že ve skladbě „Jsou rána“ docela slušně zpíváš. Budeš zpívat vokály i v KREYSONU ? Myslím, že tohle zatím kapele na koncertech trochu chybí.

Asi jo. Pakliže ty věci nebudou tak technicky náročný, abych neošidil kytaru a mohl u nich zpívat, tak určitě budu. Já jsem nezpíval z jednoho prostýho důvodu, protože jsem onemocněl meningitidou se zánětem hlasivek, takže jsem měl zakázané ty hlasivky namáhat. Ale v každé z těch kapel ať už to byl FERAT nebo PARADOX,  jsem vždycky při kytaře zpíval a nemám s tím problém. Já se vokálů nebojím (smích).

Na rok 2009 je avizováno nové album. Budeš se podílet při komponování nových skladeb ? Máš už něco jak se říká „v šuplíku“ ?

Určitě ! Každý máme něco v šuplíku (smích) a to se nebavím o penězích nebo kapesnících. Nápady jsou, ikdyž ono je dneska těžký vymyslet něco co ještě není vymyšleno, ale máme už nějakou představu. Já osobně budu apelovat, aby nové skladby byly moderní a měly tvrdej základ.

Spousta kapel 80.let jako EUROPE nebo BON JOVI znějí dnes mnohem tvrději a moderněji než v těch 80.letech. Ale fanoušci tuto změnu nemusí vždy přijmout. Neobáváš se toho trochu ?

Ono samozřejmě nemám na mysli nějaký thrash nebo death metal, ale pakliže ta písnička bude mít nápad, melodii, energii a toho správného ducha, tak v moderním tvrdším pojetí může znít hodně dobře.

Učinkování v KREYSONU je bezesporu po všech stránkách o několik úrovní výše nad Tvými minulými kapelami. Pro řadu zkušených a výborných muzikantů je třeba takováto pozice pouze nedostižným snem. Můžeš sám za sebe říct, že jsi jako muzikant dosáhl svého cíle ?

Takhle bych to neřekl. Člověk se vlastně vyvíjí po celý život a je jedno jestli hraje v profesionální nebo v obyčejný zábavový kapele. Důležitý je, aby v tý kapele byli lidi, s kterýma si člověk rozumí a aby to byl tým. Ale určitě je to taková pocta a odměna pro člověka, který hraje celý život. Je to trochu i osud a já si toho vážím, že se u nás sešla tahle skvělá parta lidí.

Stejně jako Jardovi bych i Tobě teď předložil pár jmen vynikajících kytaristů ovšem trochu tvrdšího ražení a rád bych slyšel Tvůj názor na jejich hru:

- Jeff Waters (ANNIHILATOR)

Viděl jsem ANNIHILATOR naživo a s Jeffem jsem se dokonce osobně potkal a pozdravil. Výborný přesný kytarista.

- Marty Friedman (ex-MEGADETH)

Poprvé jsem jej zaregistroval v Cacophony s Jasonem Bakerem a tenkrát to pro mě byla strašná úleťárna. Taky výborný kytarista, ikdyž MEGADETH jsem nikdy moc nemusel.

- Alex Skolnick (TESTAMENT)

Měl jsem čest se s Alexem setkat i proto, že jsme hráli s Feratem jako předkapela TESTAMENTU. Opět vynikající hráč.

- Dimebag Darrell (ex-PANTERA)

Tak ten měl brutální zvuk. Já osobně ale za nejbrutálnější zvuk kytar považuji MACHINE HEAD. Ti se mi hodně líbí.

- Mirek Mach (ARAKAIN)

Mirek je skvělej technický muzikant, líbí se mi jeho hra. Teď jsem zaslechl, že byl nějak nemocnej, tak bych mu chtěl určitě popřát, aby se uzdravil a aby mohl dál fungovat. Mirek je velice nadstandardní kytarista.

- Zakk Wylde (OZZY OSBOURNE)

Zakka mám rád, strašně velká kytarová osobnost a má svůj osobitý styl.

Na jaký hraješ aparát a kytary včetně té akustické ?

Elektroakustika Takamine Limited Edition 1996, El.kytary Brian Moore Les Paul model i2000,Gibson Les paul Gary Moore Signature – toho mám 2 dny je to nářez a pojede se mnou celé vánoční Tour ! Na čistý zvuk používám Roland Jazz Chorus JC120 H  Hlavu a na zkreslený zvuk Mesa/Boogie Mark IIC+ to je opravdový skvost který nikdy neprodám !!!! Boxy Mesa/Boogie 4x12 Traditional Rovné !!! Trsátka Dunlop Tortex 1,14mm a kabely Monstercable…

Před časem k nám přijela DORO nazpívat duet „Deep in the night“. Jak jste si s Jardou rozdělili kytarové party a co říkáš na nové Láďovo studio ?

Tak tam je to aranžmá už v podstatě daný. Já hraju beglajty, Jarda taky beglajty a sóla a vlastně budeme ještě asi během čtrnácti dnů dotáčet na čisto kytary, protože jsme točili pouze základní pomocnou linku. Takže to musíme ještě naostro dokončit a pak přijde na řadu míchání. Co se týká studia, tak je to překrásný a to nejen vizuálně, ale i vybavením. Má to tam fantastickou atmosféru a užásně to tam hraje.

Sleduješ naši rockovou scénu ? Je nějaká česká kapela, kterou posloucháš ? Co si ve volném čase pouštíš za muziku ?

Já vlastně denně jezdím autem a kromě rádia IMPULS, který poslouchám kvůli zprávám o dopravní situaci, tak si sebou samozřejmě vozím cédečka. Z českých kapel mám rád ARAKAIN teď s Honzou Toužímským, dokonce se na ně chystám jak budou křtít DVD. Nehledě na to, že tam budou i kluci z EMPIRE s kterýma jsme hodně spříznění. Jejich hard rock se mi hodně líbí, mám teď v autě jejich CD a je to velice poctivá muzika, dobře zahraná a zazpívaná. Sranda je, že máme s Radkem skoro stejné jména. On je Kurc a já Kroc (smích), takže se stává, že nám třeba lidé volají omylem a chtějí zrovna toho druhého (smích). Jinak se mi taky hodně líbí tvrdá muzika a v podstatě některé kapely jako POSTED, kde hrají mí kamarádi. A pak samozřejmě poslouchám každý den KREYSON (smích), ale poslechnu si i desky od DAMIENS. Jsou tam strašně dobrý písničky u kterých mě už napadá, jak je předělat do rockovejch aranží.

Když už jsi to nakousnul, která deska KREYSONU se Ti líbí nejvíc ?

Ono to je těžký. Klasika je Anděl na útěku. To je jasný. Mně se teď třeba hodně líbí skvělá pecka z Křižáků „Dej nám sílu žít“. Ale nejvíc asi ten Anděl.

Máš kromě hraní nějaké jiné záliby ? Některé muzikanty třeba láká produkce kapel a práce ve studiu. Je to i Tvůj případ ?

No kdybych se věnoval jenom hudbě, tak bych určitě rád něco takovýho dělal, ale já chodím rád na ryby (smích). Když mám čas, tak jdu na chajdu, kde je pár chlapů, kteří už jsou v důchodu a s nima a s tátou pak jdeme na ryby, kde je nádherný klid a kde si člověk hezky odpočine od hudby. Jinak mě baví internet. Sleduji spoustu věcí, hlavně jaké jsou novinky v hudebninách a podobně. No a v neposlední řadě je to rodina. Když je čas, tak někam vyrazíme. Nedávno jsme třeba byli u rodičů a šli jsme na pole pouštět s malou draka (smích).

V červnu jste natočili Vaše vystoupení v Třinci na Noci plné hvězd, které vyjde na DVD. Měl jsi už možnost vidět nějaké záběry a jak nahrávku hodnotíš ?

Bavil jsem se o tom s Jirkou Markvartem a ten říkal, že je tam velice zajímavej a dobrej materiál. Myslím si a Jirka mi to sám potvrdil, že to bude hodně dobrý. Obrázky jsem zatím ale ještě neviděl.

Ty a Luděk jste nejčastěji vidět přihlášeni na našem webu. Čteš si diskuze fanoušků ? Co říkáš na fanklub ?

No je to supr. Je tam skvělá základna, hlavně jsou tam až na pár vyjímek kultivovaní a slušný lidi, kteří tím žijou a je to z toho cejtit.  Já si toho hrozně vážím, že jsou tady lidičky, kteří takhle fungujou a za tou kapelou jdou a podporují ji. Nic podobného jsem tady v Čechách nezaznamenal. Já samozřejmě sleduji i weby jinejch kapel a je až s podivem, jaké se tam řeší kolikrát úplné kraviny. Tady taky sice občas někdo zaprudí, ale pak se to zase rychle vrátí do těch správných kolejí na tu pohodovou linii a to je strašně fajn. V Chlumci nad Cidlinou to bylo úžasný, ono se to ani nedá takhle vyjádřit, ale je to parádní pocit, že máme za sebou lidi a obrovskou podporu !

V diskuzích se také objevují témata jako sport nebo „co pijí fandové dnes“. Kterému sportu a klubu fandíš ? Jako správný plzeňák piješ rád Plzeň ?

Jasně, že piju rád Plzeň (smích). A ještě můžu prozradit, že mám rád Jacka Danielse a Jagermeistra (smích). Na sport, ale opravdu nemám moc čas. Sem tam se podívám na hokej, ale to spíš na té mezinárodní úrovní, když je mistrovství světa. Taky když hrají naše kluby někde venku a mám čas se dívat na televizi, tak jim samozřejmě fandím.

Když jsme teda u toho – Sparta nebo Slavia ?

Slavia !(smích) Sparťani mi přijdou takoví arogantní a namyšlení. (to bude mít Martulin radost – pozn.autora) Ale především fandím Čechům ! Koukám třeba i na atletiku nebo když vítězila Katka Neumannová. Člověk má nějakou národní hrdost a samozřejmě, že hodně potěší, když někdo z takovýhle malý zemičky dosáhne ve světě úspěchu.

Dá se říct, že vy teď budete taky reprezentovat s KREYSONEM na mezinárodní scéně český bigbít. Chystá se vánoční turné s DORO a W.A.S.P. Co od něj očekáváš a jak moc se těšíš ?

No doufám, že úspěšně ! (smích) Dáme do toho všechno a bude to nášup. Těším se strašně moc. Bude to zase změna a pojede se v kuse. Všude je trochu jiná mentalita a těšíme se, že s náma bude kromě DORO také W.A.S.P., kteří mají za sebou už taky hodně dlouhou kariéru. Věřím, že to tam nandáme a nezklameme.

Všichni kluci v kapele už měli možnost si dříve ve své kariéře zahrát v cizině. Máš už taky za sebou nějaké koncerty v zahraničí nebo to pro Tebe bude nová zkušenost ?

Mám. Odehráli jsme asi osm koncertů s FERATEM v Německu někdy v roce 1999. Tenkrát nás tam přijali velice dobře. Hodně se divili tomu, že kapela z východu může hrát takovýhle nášup na takový úrovni. Vzpomínám si na jednu docela srandovní příhodu v jednom klubu, kde jsme hráli a na plakátu bylo u naší kapely napsáno místo značky TCH jako Česko CH jako Švýcarsko. A za náma chodili lidi a bavili se s náma německy, protože já německy mluvím. Pak přišel jeden kluk a ptal se odkud jsme, jestli z Curychu a já říkám, že né, že jsme z Plzně (smích).

Kapela W.A.S.P. je známa rebelským až provokativním podáním svých vystoupení, image i textů na rozdíl od Vašeho řekněme „křesťanského metalu“. Nebude to trochu kontrast na společných koncertech ?

Určitě nebude ! W.A.S.P. už jsou taky starší páni (smích), mají svůj image, ale my máme taky svůj a určitě tam nebude žádný problém.

Už máte jasno v jakém jazyce bude Láďa na tomto turné zpívat ?

Já myslím, že česky. Samozřejmě, že na to přišla řeč a bavili jsme se o tom. Před turné budeme nějakých čtrnáct dní zkoušet, takže se to rozhodne, ale mám tušení, že to bude česky. My hrajeme věci od VITACITU, které nebyly nikdy předělány do angličtiny, takže i to je důvod pro češtinu.

Takže Ti přeju za celý fanklub všechno nejlepší k Tvým narozeninám, hodně zdraví a úspěchů a ať ti to dál v KREYSONU skvěle hraje ! Díky za rozhovor.

Také moc díky a přeji všem hodně zdraví, štěstí, pohody a hodně dobrý muziky !!!! Smile

Radek Reddy Kroc

 

Připravil Rockline